Jdi na obsah Jdi na menu
 


kocourek Lumpík

16. 9. 2015

„Může někomu zlomená packa přinést štěstí? Ano může“

Tak to jsem já: Lumpíček, Kulíšek, Miláček, Kocourek, Koťátko, Zlatíčko…Jako docela malé kotě jsem si zlomil packu a dostal se do útulku v Porubě. Pan doktor Nytra mě operoval a pak jsem čekal a čekal. Jednoho dne se dvířka mé klece otevřela a já uviděl dva neznámé lidi. Stáli tam, koukali na mě a já se začal předvádět. A pak jsem uslyšel ta slova, která jsem si tak moc přál slyšet - „Je náš, chceme ho“. Chvíli jsme si hráli, ale pak jsem zase skončil zavřený…Moc jsem tomu nerozuměl. Řekli přece, že mne chtějí, tak proč si mne neodnesli! Ten den jsem zažil ještě něco - sestřička mne vzala na rentgen. Uběhl týden, nic moc se nedělo, ale 18. září přišli ti lidé znovu. Tentokrát mne sestřička vzala do přenosky a šel jsem se ukázat panu doktorovi. Packa ještě nebyla úplně zahojená, ale i tak jsem mohl jít domů. Můj nejšťastnější den! Šel jsem domů!!! 01.jpg

V říjnu jsem ještě musel jít na jednu operaci, aby mi pan doktor vyndal destičku, která spojovala zlomené kostičky. Celou noc po operaci jsem proplakal, ale ráno už jsem to byl zase já - veselý kocourek, dožadující se pohlazení a hlavně plné misky.

Už je to rok, co jsem našel domov. Jsem šťastný kocour. Mám vše, po čem jen kocour může toužit: milující rodinku, plnou misku žrádla, pelíšek, spoustu hraček, kamarádku Mikinku, která se na mne sice jako kamarádka netváří, ale vím, že mne má určitě ráda (je to britská princezna a je trošku namyšlená, ale já ji rád proháním).

03.jpg

Ze všeho nejraději papám. Nejraději bych jedl od rána do večera a je mi jedno co! Má rodinka ale ví, co můžu a co ne a taky mi neustále říká, že nemůžu jíst pořád. Dostávám taštičky, granulky, kočičí delikatesy a pak se nechám drbat, hladit, nosit. Spím hlavně v posteli. Mám rád společnost. Říkají o mne, že jsem vítací kocourek, protože vždy když se členové domácnosti blíží, čekám u dveří a hned chci podrbat.

02.jpg

Moc bych chtěl poděkovat za to, že jste mne v útulku nejen uzdravili, ale také za to, že jsem díky Vám našel domov.